Dalmatin

Dalmácie

 
   Největší skupina, zahrnující však z valné většiny plemena velmi vzácná, často držená jen v zemi původu. Honiči i barváři patří k nejstarším typům loveckých psů, kteří zvěř lovili štvaním. Mají vynikající čich a s charakteristickým hlasitým štěkotem sledují stopu. Při práci jsou velmi vytrvalí. V minulosti byli používáni k lovu převážně ve velkých smečkách při tzv. parforsních honech. Dnes o své hlavní uplatnění přicházejí, proto se jejich stavy silně ztenčily. Mnozí z nich mají mimořádnou schopnost sledovat pobarvenou, tj. zakrvácenou stopu. Ve vztahu k lidem jsou většinou mírní, snášenliví a přizpůsobiví.

Honiči jsou vesměs střední či menší velikosti. Mohou být krátkonozí i dlouhonozí, vždy však mají velké zavěšené uši, hladkou nebo hrubou srst. Vyskytují se v typicky honičských barvách, jimiž jsou především trikolorní bílo-červenohnědo-černá a černotříslová. Typickými představiteli jsou bígl, baset a bladhaud.

Dalmácií je označována střední část jadranského pobřeží Chorvatska, táhnoucí se v délce asi 1000 km od ostrova PAg k Dubrovniku. Střední Dalmácie je ohraničena Splitem a ústím Neretvy). Střední Dalmácie je ohraničena Splitem a ústím Neretvy.

Dalmácie se vyznačuje neporušenou krásnou přírodou s jižní vegetací, bohatstvím kulturně-historických a svým obyvatelstvem (známým srdečností, veselím a pohostinností). Vyhledávanou turistickou lokalitou se stala pro příznivé klima (sluneční svit: 2600 hodin v roce), nejsou zde úmorná letní vedra, neboť z moře vane příjemný mistral. Moře je průzračné a teplé, místy je vidět až do hloubky 50 m.

Vysoké horské hřebeny chrání pobřeží před chladnými větry z pevniny, většina z nich postrádá vegetaci, vidět lze pouze skaliska. Ze zemědělských produktů nejčastěji naleznete olivy, vinnou révu, fíky, citróny; stromy jsou zastoupeny piniemi a přímořskými borovicemi. Nejznámějším letoviskem Dalmácie je bezpochyby ostrov Hvar (čti chvar) , dlouhý 68 km a široký 4 až 11 km.