Auto se pro nás stalo samozřejmostí a pes, který vše hryže, slintá nebo značí, je opravdovým problémem. Tomu všemu můžeme zabránit, když psovi vůbec nedáme šanci cítit se v autě špatně. Dávejte mladého psa občas do auta a po chvíli zase z auta ven. Za prvé by mládě ještě nemělo skákat a za druhé by se mělo naučit auto opouštět jen na povel, aby se neohrozilo.
Od samého začátku vykažte psovi v autě jeho pevné místo. Ideální je samozřejmě ložná plocha v provedení kombi. Obstarejte si oddělující mříže nebo síť, aby pes nemohl skákat přes sedadla a ohrozit řidiče. Ložný prostor opatřete neklouzavým povrchem. Nemáte-li kombíka, naučte psa lehat na jedno pevné místo na zadním sedadle. V nouzi jej můžete přivázat, aby nespadl dopředu, ovšem ne příliš na krátko, aby se neoběsil. Místo můžeme vyložit novinami, abychom mohli snadno odstranit "případný malér". Vzrušení psi totiž trpí často průjmy.
První jízdy by měly trvat nejvýše pár minut (s výjimkou dopravy od chovatele). Jezděte opatrně, zatáčky berte s citem. Nejezděte nikdy bezprostředně po krmení!!! Jízda autem by vždy měla končit nějakým příjemným zážitkem, jako například procházkou s hrátkami nebo u "řezníka" nějakou pochoutkou za odměnu. Použijte vozidlo i na tu nejkratší vzdálenost k lesu nebo polní cestě, kterou byste šli jinak pěšky. Nepomohou-li všechny snahy a Váš pes nadále zvrací, vyžádejte si od veterináře před cestou uklidňující tablety.
Nikdy nesmíte zapomenout zaparkovat auto ve stínu (musíme předvídat dráhu slunce) a nechat na štěrbinu otevřená okna. Psi potřebují více kyslíku než lidé, a protože se nemohou potit, již mnoho psů v autě podlehlo. Praktické jsou mřížky, které se přivřou do napolo stočených oken a zajistí dostatečný přívod vzduchu bez toho, aby mohl pes vyskočit nebo cizí člověk sahat do auta.