ANÁLNÍ ŽLÁZY

             Po obou stranách psího konečníku leží dva útvary - anální žlázky. Naplněním u velkého plemene dosahují velikosti švestky či pingpongového míčku. Jsou asi z dob, kdy předek našeho psa domácího značkoval své území s úmyslem přivábit jedince opačného pohlaví. Sekret žláz je pro psa velice atraktivní a možná je příčinou, proč se dva psi očichají nejprve odzadu.
             Obsah žlázek se dostává ven v malém množství ulpělý na výkalech nebo ve větším při náhlém hnutí mysli, např. ustrašený pes silně stáhne konečník a řídká tekutina se rozstříkne okolo, k velké radosti všech přítomných.
             Normální obsah análních žlázek je žlutohnědý, tekutý a řídce kašovitý. Při nedostatečném odvodu se zahušťuje a mění se na šedozelený. Napnutá žlázka psa obtěžuje a on se snaží obsahu zbavit. Olizuje a okusuje si okolí řiti a nedosáhne-li na ni, ohryzává si stehna obou končetin. Dalším typickým znakem je "sáňkování". Pes si sedne, natáhne zadní nohy dopředu a pomocí předních se posouvá z místa na místo. Samozřejmě, že si (např. na drsném podkladu) poraní citlivou kůži. Při naplnění análních žlázek zaznamenáváme i svědění na jiných místech, především na hřbetní linii, provázené intenzivním drbáním, i různé ekzémy.
             Nedojde-li ani v tomto stadiu k vyprázdnění žlázek, obsah se dále zahustí a může se změnit v zánět. Okolí již činností psa zraňované řiti prosákne zevnitř zánětlivým výpotkem, je citlivé na dotek, horké, zarudlé a i bolestivé při kálení. Zanícený obsah žlázek si může prorazit cestu ven i mimo přirozené vývodní kanálky. V okolí řitního otvoru pak vznikají "píštěle", ze kterých vytéká směs hnisu, krve i sekretu žláz. Někdy toto vytéká rovnou do konečníku.
             Je ale zbytečné, aby stav došel tak daleko. Stav žlázek je třeba kontrolovat při každé větší psí snaze a olizování, či ohryzávání zadní poloviny těla, při "sáňkování" nebo při neustálém větším drbání - samozřejmě při vyloučení dalších příčin (blechy nebo přítomnost vnitřních parazitů). Chovatel může navštívit veterináře, který naplněné žlázky vyprázdní, případné můžete veterináře požádat o předvedení techniky manuálního vyprázdnění žlázek.
             Léčení zanícené žlázky je věc dlouhodobá, spočívá zpravidla v aplikaci mastí, čípků nebo obkladů podle pokynů veterináře. Těžce zasažené váčky se dají odoperovat, což je výkon dosti složitý, prováděný v celkové narkóze. Také svědění při kojení operační rány může přimět psa k devastaci této krajiny, což může být i nebezpečné.
             Rozhodně je lepší této eventualitě předejít pravidelnou kontrolou u veterináře.
Vyhledala a zpracovala:
Zuzana Hejtíková
("Klubový zpravodaj
Dalmatin klubu 1-2000")